Historie
Historie Lázní Kynžvart sahá až do roku 1454, kdy byla první zmínka o minerálních pramenech. V roce 1818 uvedl profesor chemie Steinmann z Technického institutu v Praze ve svém spisu celkem 16 minerálních léčivých pramenů nacházejících se v okolí. Tři z nich byly podrobeny analýze roku 1822 a mezi nimi byla i dnešní známá Richardka. Šest pramenů se používalo k odběru a byly plněny do džbánů, jejichž logo neslo název Kynžvartská ocelová voda, v německém názvu Königswarter Stahlwasser. Jelikož se následně prameny znehodnotily a byla k nim ztracena důvěra, rozvoj lázní se zastavil téměř na 40 let.
Psal se rok 1856 a dr. Friedrich Jäger, což byl osobní lékař Metternicha, navrhnul obnovení využití pramenů a nechal vystavit budovu s vanami, kde se prováděla vodoléčba. Během prvního měsíce po otevření koupele navštívilo více jak 400 lidí. Pět pramenů patřilo do skupiny tzv. železnato-zemitých kyselek, mezi ně patřil pramen Viktorův, Mariin, Eleonořin, Nový a Lázeňský. Šestý pramen představuje Richard, což je studená voda, která má vyšší obsah kyslíku uhličitého. Na základě posudku dr. J. Lercha z Prahy byly prameny uznány jako úředně léčivé v roce 1862. Od tohoto roku začal rozvoj lázní. V roce 1864 byl postaven lázeňský dům Metternich, což je dnešní léčebný dům Orlík, dále byla vystavena krytá kolonáda a budova balneoterapie. Postupem času se zde zahajovaly stavby domů a lázeňských hotelů. Kromě minerálních vod se k léčbě začala používat i místní slatina, hlavně se aplikovala prostřednictvím slatinných koupelí.
Už od roku 1865 navštěvovali lázně lidé také díky místnímu klimatu. Díky němu se zde začali léčit lidé, kteří měli problémy s dýchacími cestami, pacienti trpící chudokrevností, chronickými střevními nemocemi, neurologickými nemoci a také dny nebo ekzémem. Léčbu klimatem sledoval po dobu dvaceti let lázeňský lékař dr. Opitz. Po první světové válce se léčba rozšířila a začala se provádět elektroléčba, terénní léčba a také léčebný tělocvik.
V roce 1950 se v lázních léčili nejen dospělí lidé, ale začala i léčba dětí, což vedlo ještě k většímu rozvoji lázní.
